Děti, které jsou odmalička hudebně rozvíjeny, získávají kromě potěšení z hudby podvědomě i předpoklady k rozvoji jejich kognitivních schopností. V kojeneckém věku vede poslech hudby a „hudební brebtání“ písní k intenzivnímu propojování sítě nervových buněk v mozku. Při intenzivním a aktivním prožívání hudby zvládají děti v tomto věku hudební komunikaci jako svoji druhou mateřskou řeč.

Ve věku od čtyř do pěti let dochází u dětí k výraznému rozšíření slovní zásoby. To je doba, kdy mají ideální předpoklady k pochopení hudebních vztahů a souvislostí.

Neocenitelným vedlejším efektem je skutečnost, že společným muzicírováním dochází k nesrovnatelně výraznějšímu rozvoji sociálních schopností a vztahů.